Hledání pokladu

    Hledání skutečných přátel je jako hledat poklad bez mapy, nikdy nevíte kde kopat a co vlastně najdete.

Vždy jsem se domnívala, že přítel je člověk, který mne zná, kdo o mně ví všecko. Ten kdo je stále se mnou, s kým se bavím, člověk, s nímž si rozumím, s kým sdílíme společné názory, zájmy. Ten kdo mi bude stále dokazovat své stanovisko, svou oporu. Prostě jsem hledala "dokonalého" člověka. Jenže někdo takový neexistuje. To znamená, že skutečný přítel není nic než výmysl? Ale...

    Došla jsem však na to, že jsem hledala špatného člověka. Své skutečné přátele mám celou dobu před sebou. Nejsou dokonalí, nemají stejné zájmy a ani se vlastně dokonale neznáme. Ale když jsem potřebovala, pomohli mi, byli tu pro mě, jen pro mě. Nemusela jsem říct jediné slovo, přesto to poznali a zůstali se mnou. Přítel není ten, kdo o tobě ví všechno, ale ten, kdo ví to důležité, ten kdo vidí to, co ostatním musíš říkat. Někdy může být nenápadný a na první pohled se o tebe vůbec nezajímá. Ale vždy stojí ve tvém stínu, když se cítíš sám, stejně jako já...

    Pochopila jsem význam přátelství a svých přátel si vážím. Nechci, aby odešli, a udělám pro to všechno, co bude v mých silách. Chystám se na boj, který nevzdám. Dávají mi naději a pocit důležitosti, s nimi nejsem zbytečná, jsem sama sebou. O to nechci nikdy přijít. Tak mi prosím přejte štěstí, neboť jsem se rozhodla ŽÍT...

 

P. S.: Na závěr jeden malý citát s velkým významem: "Přítel je ten, kdo ti podá ruku a dotkne se tvého srdce."